Odér nesoucí se po školních chodbách kolem 11h dopolední mi vždy dokázal rozhoupat žaludek. A po posledním zvonění to přišlo: mléková polévka s nudlemi, rýžový nákyp, UHO – rozuměj univerzální hnědá omáčka s plátkem masa z podrážky a zelenými brambůrky, to vše servírováno na igelitovém ubruse utřeném hadrem se specifickou vůní, konzumováno zásadně hliníkovými příbory. Každé sousto rostlo v mé puse do obřích rozměrů za neustáleho špehování kontrolóra – učitelky jež měla zrovna službu v jídelně. Pokud se mi nepodařilo se nenápadně a hlavně rychle zbavit těchto lahůdek do připraveného kyblíku se zbytky, který stál u odkládacího okénka, čekal mě zdlouhavý proces přežvykování a přemlouvání. Nekonečné minuty přerušované ťukáním do stolu, doprovázené vyhrůžkami, že dokud to nesním, neodejdu…takových nešťastníků jako já bylo víc, pošilhávala jsem po ostatních a litovala je stejně jako sebe. Tiše jsem záviděla spolužákům, kteří mají hlad a tak se nají, nepouští se dlouhých úvah o tom, kdo to jídlo vařil, v jakých podmínkách, jak vypadá a zda (ne)chutná. Zažila jsem i světlé momenty, třeba když bylo pečené kuře nebo rizoto, to jsem pak vítězoslavně kráčela s prázdným talířem a kontrole se zjevně ulevilo, že nade mnou nemusí hlídkovat. Ano, vím, nebyla jsem zrovna jedlík a chápu určitou zodpovědnost instituce za mé plné břicho. Postupem času jsem si dokonce začala na ty roztodivné chutě zvykat. Rozhodně tím nechci říct, že by zrovna moje školní jídelna byla tou nejhorší, ale o kvalitě, dobré chuti a výživové hodnotě připravovaných jídel nemohla být ve většinu případů řeč. Současnost

Jaká je situace dnes? Odpovědí je více. Na základě provedeného testu MF Dnes ve 13 školních jídelnách se dá říct, že školní jídelny se snaží nabídnout svým strávníkům chutné a kvalitní jídlo za velmi nízkou cenu. Pro pořádek pár faktů a norem, kterými se školní jídelny řídí.

Spotřební koš:

Spotřební koš je sestavený na základě doporučených výživových dávek v ČR a určuje měsíční spotřebu vybraných druhů potravin (maso, ryby,mléko, mléč.výrobky,tuky volné, cukry volné, brambory atd.)na strávníka a den v gramech. Za vzorovou podobu spotřebního koše zodpovídají společně MŠMT a ministerstvo zdravotnictví (MZ). Ke změně či spíše k úpravě spotřebního koše však nedochází zas až tak často, i když se o ní hovoří. Kdo má chuť se ponořit hlouběji, doporučuji si přečíst platnou vyhlášku o školním stravování č. 107/2005 Sb. http://www.jidelna.cz/107_2005.html

Svůj na míru šitý spotřební koš naplňuje na základě smluv s dodavateli potravin školní jídelna, tedy její vedoucí a někdy ředitel školy, ti mají hlavní slovo při tvorbě jídelníčku.

CENA

Ceny obědů se skládají z

• Finanční náklady na potraviny: hradí rodiče • Mzdová režie: hradí MŠMT • Věcná režie: hradí zřizovatel (obec, kraj, stát). Cena za potraviny

• Cenu za potraviny určuje vyhláška o školním stravování finančním normativem, který je závazný pro všechny jídelny. • Finanční normativ určuje rozpětí, za které školní jídelny musí uvařit oběd (polévku, hlavní jídlo, salát, moučník, nápoj – pokud by si jídelna účtovala jednotlivé komponenty zvlášť, poruší tím vyhlášku). • Rozpětí finančního normativu na potraviny se pohybuje od 13,50Kč do 29,50Kč podle věkové skupiny dětí. Průměrný oběd stojí od 17 Kč – 35 Kč. Dá se za takovou cenu uvařit dobrý a zdravý oběd?

Existují jídelny, kde k přípravě jídel používají čerstvé suroiny, kde vaří pravé vývary namísto bujonů a dětem nabídnou chutné kvalitní zdravé jídlo, což znamená, že si s tím dají více práce. Po přečtení několika aktuálních jídelníčků nejrůznějších škol a školek v ČR mám bohužel pocit, že těch, kde se vaří jak za starých časů je stále dost. Zkrátka a jednoduše je to zase o lidech a bohužel také o penězích. Minimální mzdy pro pracovníky školních jídelen také příliš nemotivují.Věřím, že je možné, aby se v jídelníčcích objevilo více zeleniny, vařené, čerstvé, přílohové, zeleninových jednodruhových polévek. Místo brambor a knedlíků zkusit kuskus, jáhly, kukuřičné placky, polentu. Maso občas nahradit tofu, sladit čaje medem, uzené a uzeniny max. 1 za měsíc, když už maso tak kvalitní: jehněčí, hovězí, králičí, více ryb a čerstvého ovoce namísto kompotů. Vyvarovat se glutamátů a dochucovadel typu vegeta a podravka, používat více bylinek, méně solit atd.

Školní jídelna se výrazně podílí na zdraví našich dětí, prostředí kde denně obědvají vychovává jejich stravovací návyky, chuťové pohárky se mohou rozvíjet. Já bych byla nerada, aby ty moje vyrůstaly na vepřové se zelím, nic proti vepřovo-knedlo-zelo, jednou za čas si ho dám s chutí, ale dětský organismus by podle mého názoru neměl být zatěžován těžko straviteným jídlem. Jen si vzpomeňte jak je vám, když si dáte něco podobného. Co se týká kvality surovin, podporuji projekt Bio do škol a věřím, že pokud se mu dostane dostatek pozornosti a práce na všech stranách, bude ve spolupracujících školách fungovat. Dokážu si představit jak by bylo fajn kdyby měli děti možnost se na samotné farmy podívat. http://www.biodoskol.cz/

Kluci v akci na obrázku podpořili zajímavý projekt YesNeYes a Žij Zdravě, podívejte se na: http://www.vitalia.cz/…jlepsi-obed/

Moje děti doposud navštěvovaly soukromé jesle, kam jim jídlo dovážela spol. Bionea, jídlo bylo opravdu dobré, navíc v biokvalitě. Oběd i se svačinou stál kolem 100 Kč, což odpovídalo tomu co dostávaly. Nyní děti nastoupily do státních školek a já přemýšlím, zda se mám spokojit s tím co dostávají…

Ukázka jídelníčku, namátkou vybraná z několika mateřských a základních škol: Hrachová kaše, párek/ vejce/ okurka

Přírodní ryba po uhlířsku, brambor

Bramborová polévka, salát

Zelná polévka s klobásou a bramborem

Zapečené těstoviny s kuřecím masem a sýrem

Fazolky na smetaně, vejce, brambory

Hovězí po orientálsku, těstovina

Játra po uhlířsku, dušená rýže(játra, slanina, paprika)

Kuřecí plátek maggi nápady, brambory

Bramborové knedlíky plněné uzeným masem se zelím

Bramborový guláš s uzeninou

Žemlovka

Zahradnická sekaná, brambory

Český bramborák

Drštková polévka

Skladba ze 115 hlavních jídel ve 13 testovaných školách podle MF Dnes: Maso 62 %, Ryby 9 %, Bezmasá jídla 29 %