15. červenec 2010
„Hrát si, ale oni si nechtějí hrát. Mamka to prý neumí. Hrát si na schovku a na honěnou.“ Klárka 6 let
„Chtěla bych si hrát u babičky.“ Valerie, 4 roky
„Chtěl bych šplhat na Sloní hlavy (skály u Hodkovic).“ Filip,
4 roky
„Jet na Sněžku“ Vojta, 5 let
„Hrát si s maminkou skákavou. To při tom běháš a skáčeš.“
Kačka, 5 let
„Házet „žabičky“ na Dupandě“ Vojta, 5 let
„Chytat pulce a pak je zase pustit.“ Klára, 6 let
„Hrály bysme si s mamkou s kočkami a pak bych šla s mamkou vařit.“
Nina, 5 let
„Já bych pomáhala mamce vařit, pak bych šla s tátou na kolo a
s Jonášem bych si hrála.“ Andulka, 5 let
„Chtěla bych se celý den cákat v bazénu, v hodně ledový vodě.
Ráno bych dělala korálkové rámečky a odpoledne bych se cákala a
potápěla.“ Eliška, 5 let
„My máme takovou vyráběčskou knížku. Tak bysme něco vyráběli.“
Rózka, 5 let
„Chtěli bysme, aby se rodiče s náma koukali na pohádky.“ ,Bára
5 let
„Nestíhali by to tak rychle. Jeli bysme spinkat do penzionu a celý den
bysme si tam hráli a do jídelničky bysme chodili snídat, obědvat a
svačit.“ Kryštof, 6 let
„Vařili by jsme" František, 4 roky
„Chodit někam na chatu, tam budu dělat na kolotoči a budu tam mít
postýlku a budu tam s Natálkou a budu tam taky spát.“ Tamara, 6 let
„Aby mi nakupovali. Abychom sbírali houby.“ Dáša, 5 let
„Aby mě dovolili vždycky na počítač a abusem dostávala samý
dobrůtky.“ Domča, 6 let
Střípky vzpomínek mě odnášejí nostalgicky do dětství a oprašují
zážitky, které mi utkvěly v paměti – vytahuji ze zamaštěného sáčku
brambůrky, které si cpu do pusy a kolem se rozléhá hlasité „
Góóól!“
- sedím na saních a frčím s tatínkem dlouhým kopcem dolů
- právě jsem se probudila, ospale mžourám a praskot dřeva v kamnech a
vůně bílé kávy mi dává pocit domova a bezpečí
- slyším akordeon a zpěv mých rodičů, tančím, tleskám a volám: „
Ještě, ještě !!“
- je neděle, jdeme s celou rodinou na procházku, mám nové boty
- venku je mlha a zima, sedím mamince na klíně a jedu tramvají
k lékaři
- spím a náhle slyším zvonek u dveří, vybíhám z postele a vrhám se
do náruče tetiček a strýčků, přijela návštěva ze Slovenska
- hraji s rodiči divadlo
- cítím vůni lesa, tatínek mě učí hledat a poznávat houby
- dnes vařím já, maminka udělala houskový knedlík a já ho krájím
nití na plátky, pak do nich na ozdobu zapichuji sušené švestky, dožaduji
se, aby to všichni jedli, protože jsem přeci uvařila čínské
knedlíky
- přebaluji malého brášku
Telefon mě vytrhuje ze vzpomínek a já si uvědomuji, že nyní bych dala
cokoliv za jeden jediný den s mými rodiči. Umožnili mi poznat bezpečí,
radost, moudrost, starostlivost, přátelství, spolupráci, důvěru,
zodpovědnost, zkušenost a hlavně lásku.
S pokorou doufám, že i naše děti, jednou, až přijde čas, budou moci
říci: „ Mami, tati díky.“
Vlasta Hillebrandová
Comments
To je úžasný.. až mi to vehnalo slzy do očí.