Máte v rodině nějaký zavedený způsob, jak společně trávit volný čas?

Hlavně jsou to společné vycházky a někdy vyjížďky do přírody. Jednou bez cíle, jindy cílené. Pak také hrajeme strategické stolní hry… A se synem fotbal a ping-pong. Taky máme ritualizované oslavy svátků a narozenin včetně písně zpívané oslavenci a privilegia pro něj − může si třeba vybrat hru, kterou pak hrajeme…

Jaké asociace v tobě vyvolává výraz rodinná dovolená?

Velmi příjemné. Pomalý rytmus, osekání života na základní aktivity typu jídlo, chůze, společná hra, povídání „jen tak“, blbnutí, spánek. Ale vybavují se mi taky vzpomínky, když se něco dělo: horečky dítěte nebo moje, noční vstávání, únava, bezmoc … Naštěstí to bylo spíše výjimečné.

A na jakou rodinnou dovolenou nejraději vzpomínáš?

Asi na pobyty na huculské farmě ve Vernířovicích v Jeseníkách. Tam jsme byli tři roky po sobě. Na déle než týden, což jsme potřebovali. Učil jsem se tam jezdit na koni a jezdili jsme společně se starší dcerou Bětkou. A dělali jsme věci, na které doma „není čas“. Rád vzpomínám na sjezd z Pradědu na koloběžkách. Takže až naše malá Adéla povyroste (na pobyt s miminem to tam bohužel není), tak bych tam zas jel.

Odpočíváš také někdy jen se svojí ženou?

Ano, velmi rád. Momentálně to ale s roční Adélou dost dobře nejde. V posledních letech jsme byli nejméně dvakrát ročně pár dní na krásných místech u nás: Český Krumlov, Litomyšl, Chrudim. Teď jsem ke čtyřicetinám dostal od ženy pobyt pro nás dva v jednom penzionu ve městě, kde žijeme. Zvláštní zážitek, strávit večer a noc tam, kde to znám z běžného života. Prostě trochu romantika, dlouhý spánek, pozdní vstávání, dobré jídlo, milování, čas na sebe – i čas probrat, jak se každému z nás daří a co dál.

Co Tvůj odpočinek nebo dovolená − uděláš si čas i na sebe?

No, to mi jde hůř. Na rodinné dovolené se jdu občas projít sám nebo si zajdu na pivo, podívat se na fotbal…. To dělám vlastně i v průběhu roku. Patří sem občas i koncerty a kino. Ale mám často pocit, že to nestačí. Pak mě dožene únava, nervozita, vztek, vyhoření. V posledních letech se mi taky dařilo vypadnout na týden do hor s chlapama z LOMu. V září pojedeme do Chorvatska na týdenní námořnický kurz, na to se těším.

Otázky Michalu Vybíralovi (LOM) položil Martin Jára (LOM)