…Ať už se zrovna věnujeme sexu, výstupu na Sněžku nebo vyplňování daňového přiznání. Na druhu činnosti prý nezáleží.

„To určitě,“ říkala jsem si, „takže když budu čistit troubu a myslet při tom na čištění trouby, asi se zblázním blahem.“

Nicméně jsem to při nejbližší příležitosti vyzkoušela. Tou příležitostí bylo skládání prádla ve skříni mých dcer, zdlouhavá a veskrze nudná činnost, jejímž cílem je proměnit naházené chuchvalce oblečení v jakžtakž přehledné hromádky. V rámci experimentu jsem vypnula rádio I televizi ve vedlejší místnosti. Myšlenky, které se jako vždycky chtěly rozutíkat všemi směry, jsem vyprovodila za dveře se slovy: „Teď na vás nemám čas. Buďte hodné a počkejte tu na mě, potom si pro vás přijdu.“ A výsledek? Nuda se kamsi vytratila. Zjistila jsem, že uklízení skříně mě překvapivě baví. Plánovaná půlhodina utekla rychleji, než jsem čekala, a navíc jsem na jejím konci měla pocit „vyčištěné hlavy“, jako po cvičení nebo po běhání.

Experiment číslo dvě následoval hned druhý den poté, když jsem šla s dcerami bobovat do Riegráku. V pozdním nedělním odpoledni jsme byly na svahu, už dost vydřeném od pekáčů a ježdíků, úplně samy. Stmívalo se, byla mi zima, byla jsem mrzutá a mírně otrávená a stěží jsem dokázala myslet na něco jiného, než kdy už se konečně budeme moci vrátit domů. „Tak jo,“ řekla jsem si s povzdechem a téměř násilím se přinutila pustit z hlavy cokoli kromě bobování. Následujících dvacet minut jsem pak s dětmi sjížděla s kopce a běhala do kopce a ječela u toho nejvíc ze všech. A ačkoliv nemůžu tvrdit, že mi přestala být zima, nebo že bych odmítla hrnek horkého grogu, kdyby mi ho v tu chvíli někdo nabídl – nakonec to bylo docela prima odpoledne. Jedno z těch, na které budu vzpomínat.

Psychologové tomu říkají „mindfullness“ neboli „duchapřítomnost“ – tedy stav, kdy jsme doslova „duchem přítomni“ v tom, co právě děláme, a naše myšlenky se netoulají nikde za obzorem. Děti to ovládají dokonale (zkuste je někdy pozorovat, když si hrají a nevědí, že se na ně díváte), my dospělí se to musíme znovu učit.

„Duchapřítomnost“ je také moje letošní novoroční předsevzetí. Namísto obligátního cvičení a nejezení jsem si tentokrát stanovila poněkud skromnější metu: „Ať děláš cokoli, mysli na to, co děláš. A dělej to pořádně.“

Barbora Šťastná

Autorka je editorka časopisu Elle. Její texty najdete také na Šťastném blogu.