Sebrala jsem všechny její starší obrázky ze skříně, nové různě po bytě a vystříhávala, probírala a nalepovala je, víceméně náhodně na A3 kartony z obou stran. Každý polepený list jsem proložila prázdným, aby byl prostor pro další kreslení a psaní. Zabralo mi to celý večer. Druhý den jsme šly do kopírky. Svázali nám blok kovovou kroužkovou vazbou. Viděla jsem úžas v Ančinných očích! Věděla, že jdeme něco svázat, ale nevěděla co. Jednou mě obvinila, že jsem nějaké obrázky vyhodila a už ji to asi nenapadne. Celý večer, i v posteli, dopisovala, dokreslovala… Dnes, druhý den, ilustrovala Bratry Lví srdce, které čteme. Vidím, že ji to chytilo a nepustí celé prázdniny, dokud jí budou stačit listy a pokud Ježíšek nebude mít lepší nápad. Čekala jsem nějaké protesty, že vystříhánky k sobě nepatří, ale nic, jenom spokojenost. To je pro mě důvod schovávat další kresbičky a dokumentovat jí její oblíbené motivy třeba po půl roce.