Stavěly jsme sněhové brány zdobené kopřivovými vlasy. Vycházely jsme přesně ve 13 hodin, kdy bylo nejtepleji. Letos, po tolika letech, byly mrazy i chuť se ke stavění vrátit. Na jiném místě, daleko od dávno roztátých bran, kde jsme před mnoha lety začaly, jsme postavily město. Tříleté dítě tenkrát neprotestovalo a nenavrhovalo své vlastní představy, kladlo kostky zmrzlého sněhu vykrajovaného lopatkou na sebe a pak mezi bránami běhalo.

Vánoce 2009 – Velké dítě odmítá stavět cestu bran až k lesu a navrhuje město obehnané zdmi. Končily prázdniny, mrazy odcházely, západní zeď se pomalu vyvalovala, předpověď počasí byla zlá. Vrátíme se a najdeme rozvaliny. Stalo se, chodíme v ruinách, v srnčích cestičkách.

Jestli ještě jednou udeří mrazy, chtěla bych určitě začít cestou k lesu.