a neví o tom. ( Vyprávění postrádá nadhled, obsahuje nadbytek sebestřednosti, chybí mu vtip, má předvídatelný konec…) Myslím teď na učitele, kteří si popřávají takových vyprávění denně. A jak neodběhnout od témat osnov, připomíná-li každá zpestřující zmínka žákům vlastní zážitek, který je hodný sluchu všech kolem a dělají to, jak jsou zvyklí z domova, začít hned teď? Jak s takovými vypravěči nakládají, nevím. Děti takhle vyprávějí, když je někdo po delší dobu poslouchá, ale předstírá to. Říkám si, jsou potom děti schopné rozpoznat skutečný obsah slov, která jsou mířena přímo k nim osobně, nebo je postaví do roviny s obsahem celoplošných sdělení, která si je vybrala jako cílovou skupinu?

Dennodenně na to s dětmi narážíme, mluvíme o tom, přesto znovu a znovu balancují na místě, kde užuž skočí na lep. . . Jsem pak ta hrozná, zkostnatělá a někdy i sama cítím, že mám pod zadkem vychrtlého koně. ( Z toho důvodu šila Anna plyšáky, aby měla k věcem hlubší vztah, z toho důvodu děláme, co děláme, totiž vymýšlíme něco nového, co bude svázáno jenom s námi. Patří mezi to i různé předmalovánky, skeny vykousaných listů, jejichž pachatele známe, ale nedokážeme identifikovat atd., viz ilustrační fotky.)

Děti mají velkou šanci naučit se přemýšlet a hodnotit po svém, ale stále mně můj cíl s nimi kdosi záměrně kazí…. Diskuse je alespoň učí obhajovat si své touhy a být i dobrými vypravěči. Dnes, časté ústupky, které nakonec udělají po našich rozhovorech týkajících se jejich přání, zdá se, vedou i ke smyslu pro humor. Mají méně zkušeností, přesto vytvoří z jedné události mnoho jiných, jak je sdělují dál, to se mi líbí. Mnohokrát naše přehazovaná byla větším potěšením, stokrát převyprávěným, než vlastnictví oné věci, která upadla v zapomnění…

( Určitou dobou bývají děti nervózní, že neviděly nový film, protože ostatní už jej viděli, jedenáctiletá chtěla jít na Odcházení, byla nemocná, poslouchala tedy Vernisáž a smála se jak blázen, nazvala ji příběhem o hloupých lidech. Asanace ji už nebavila.) Většinou se snažím, aby šly na film, až přečtou předlohu. Ta nejmenší se veze, nemůže to stihnout, vidí tedy např. Narnii, a až potom ji poslouchá na CD, protože audio knihy jsou v tomto případě k nezaplacení. Je to začarovaný kruh. Jak perfektní je například nový Verne, převyprávěný….

Tímto zamlouvám Anně možnost pokračovat v nedopovězené knize K. Čapka, je vhodná doba, Osudy Dášenky v nové rodině aneb nesmrtelný pejsek, ke které si připravila fotky.

Nedá mi to, zkouším děti (nejen svoje), a mnohdy, spíš než do fantazie, sáhnou do scénáře nějakého filmu. Sci-fi, fantazy ( různé filmové adaptace knih) jsou jejich vlastní dobrodružství, jejich realita. Je tudíž možné, že filmové adaptace jsou dětem ke škodě. Jejich prvotním záměrem je pobavit a musí to vyplývat z nedůvěry ve čtený text, v podceňování četby jako takové. Pocit, že ji děti nedokážou prožít. V dnešní době, kdy je pestrá nabídka knih a děti moc nečtou, je to dobrý tah. Četba, která je osobní záležitostí, patří domů, do soukromí, přináší mimořádný zážitek čtenáři mimo veřejný prostor, je pro dnešní dobu vlastně nepatřičná. Lépe sdílet zážitky, než mít jisté nesdělitelné, osobní. 3D filmy jdou ještě dál… Pobavit celou rodinu rodinnou komedií je opravdu k pobavení. Úplně by se dalo demagogicky říci, že takové představení působí jako droga, která má odvést od vlastního názoru. Interpretace a představy jiných jsou lepší, než ta moje. Někdo se chytne víc, jiný míň, ale 50 na 50 to není. To není bědování ale popis skutečnosti.

Našla jsem zvláštní text na lahvi s vodou, viz foto, který se vlastně nikomu nezdá podezřelý, jeden ho nazval skvělým dada textem… Mám z něj pocit, že je z Marsu. Nakonec je to směšné a představuji si tvůrčí atmosféru provázející zrození této perly.(Po rozkliknutí bude vidět celá). Kolika dětem se to líbí? Bojím se zeptat…

V časopise, který přišel do schránky stojí: „Podpořte naprosto unikátní myšlenku, jejímž cílem je ukázat dětem i dospělým tajemství přírody zblízka, bezpečně a to přímo v dětském pokoji …“ Nápad spočívá v tom, že koupíte a v zásilce přijde síťovaný koš, vypadá jako odpadkový, pak pošlete kód a do schránky a v obyčejné obálce obdržíte 5 vajíček motýla, či strašilek. Je nutné ale schránku hlídat, zásilka již nebude avizována… Poznat stádia těchto zvířat lze i jinak, něco poznat nezmamená nutně to vlastnit. ( Viz Anniny fotky různých brouků, svlačky, atd.)