INZERCE

newsletter

Banner - Chateu Mcely
INZERCE
ART AT HOME
Hana Kováříková

Narodila jsem se 1970 v Klatovech. Tři dcery jsou velkou inspirací, mám pocit, že...

michaela kukovičová

Dodnes jsem si Míšu vybavovala ve třech vzpomínkách, vždycky s hlavou Faye Dunaway. V první sedí U kulaté báby se zelenou širokou čelenkou zhnusená prostředím, kam se dostala. Ta je stará 18 let.
Hana Kováříková
6. říjen 2010

Ve druhé má velbloudí kabát a nevěřím jí, že se Albert narodí za měsíc. Tak malinké měla břicho. Ve třetí vypráví u nás na chalupě, jak ji pronásledoval medvěd v Tatrách, když utíkala před milým. Tahle je pro mě nejdůležitější. Do té doby jsem ji nikdy neviděla se smát. A od té doby jsem se jí nebála. A dnes, s andulkou na hlavě, Michaela Dalí Kuka znovuzrozená, směje se až puká, jako květ, který na zem z nebe slét´… Alberte, máš licenci to opravit, jestli to na mě hrála

Mluvím s Míšou proto, abych jejími slovy otevřela cestu kvalitním dětským knihám. Mé slovo k ilustraci je stříknutí deště, její by mělo být pro mnohé dobrou radou. Je asistentkou ateliéru ilustrace VŠUP. ( Osobně dodávám, myslím, že to sem patří, že filmovými adaptacemi se děti číst nenaučí, jen knihu obejdou a k jiné se nevrátí.) Dobrá dětská kniha baví i dospělého.

Míšo, budu se ptát v bodech, obecně. Nakladatelství. V Čechách jsme omezeni trhem, myslím tím nejen jazykem, jsme v malém rybníčku a např. velké nakladatelství, které má pověst nejlepšího díky marketingu a tradici, není, bohužel, nejlepší ve skutečnosti, pomáhá mu v tom prvoplánovost trefující se mnohdy do obecného vkusu, kupující mají pocit, že jim někdo erudovaný správně vybral. Z vlastní zkušenosti vím, že erudovaní ale nevybírají. Důležité je si uvědomit, že ilustrace knihu prodražuje, ilustrátoři jsou tedy pod tlakem finančním a k tomu ještě nemají volnou ruku. To není dobré a na výsledku práce se to musí projevit. Zkrátka- nakladatelství pro děti je dost, ale mezi nejlepší patří bezesporu Baobab, protože spojuje vždycky kvalitní text a ilustraci. Umělci mnohdy postrádají obchodního ducha, nebo jim to nejde přes zuby…Najít způsob, jak se dostat ke čtenářům… Se mnou to není tak, že bych chtěla dělat jenom pro Baobab, ilustrovala jsem něco i pro Albatros, Labyrint…Bohužel nejsem typ, co je brán za obecný vkus. Nepomáhají nakladatelstvím takové letáčky, co rozdávají učitelky dětem na ZŠ, které za levnější cenu nabízejí knížky, aniž rodiče někam jdou..Dcery to nosí domů, někdy objednáme, ale nemám to ráda. To určitě, ale malá nakladatelství to nedělají, není to jejich cesta. Třeba by to ale šlo, nejsem nakladatel. Knižní ceny Ti nepomohly? Nepomohly posunout obecný vkus. Ale- tak trochu.. Osobní antipatie s nakladateli? Ta nehraje žádnou roli, je v tom zvláštní klíč, který má v ruce obchodní ředitel, ne výtvarný redaktor. Obálka nemůže být bílá, ta neprodává…Fak­t nevím.

Není Míšo Baobab uzavřený kruh lidí? Myslím, že ne, za deset let , co vydává, má určitě své osvědčené autory i ilustrátory, ale když jim někdo něco pošle, má šanci se tam dostat. Jak je v něm zastoupená poezie? No minimálně..Oni se na to nespecializují. Vydali nějakou, ale jejich parketa je současná autorská česká tvorba, i současná světová, básniček minimum. Teď ale zrovna ilustruji Charmse, takové básničky, hry a texty pro děti. To se mi líbí.
To je možná škoda, moje zkušenost s dětmi je, že se i rády učí básničky. Pak začali s obrazovými knihami, to už tady není, dělala to třeba Daisy Mrázková. Knihy s minimem textu. Chtěla bys být ilustrátorkou jednoho autora? Smích. Né, to, ne I když- mám jednu oblíbenou, dělaly jsme spolu dvě knížky, Olgu Černou. Byla to Kouzelná baterka a Jitka a kytka. Ona ale není moc psavá tak nechci být jen její ilustrátorkou. Asi bych se taky opakovala, dělat s ní dvakrát za rok…

Máš vysněnou knihu? Vysněnou nemám. Líbí se mi texty, které už byly třeba hezky ilustrované, možná by mě to ovlivňovalo. Víš, Alenka v říši divů, snad. Určitě něco máš, v co ani nedoufáš… Ano, večerníček. To je tolik jednání kolem, že mě to umrtví na pár let. Perfektní by byla Kouzelná baterka, televize o ni i projevila zájem, ale uvízlo to na mrtvém bodě, není to kreslené, je to mimo koncepci…Na to musí být tým lidí, necítím se jako režisérka… Televize má svou vizi. Nezkusila jsi nějaký grant na ten večerníček? Neumím to psát, ani nevím, jestli jsou, knižní jsem zkoušela…Stejně musíš být v kontaktu televizí..

Inspirace. Sbírám dětské knihy, líbí se mi 50.,60. léta, když jsem v zahraničí, hledám antikvariáty, knihkupectví. Teď jsem byla v Marseille, vzpomínám na ty lidi, odlišné typy, na barvy kolem, to mě baví. Španělská, francouzská ilustrace, jsme někde jinde…. Zkoušela jsi nějakou osvětu nebo jak to nazvat. Udělala jsem projekt pro Česká centra v zahraničí, výstava knižní ilustrace a workshop na téma Maska, Koláž, Vyrob si vlastní zvíře. Byla jsem ve Varšavě, Bukurešti, Vídni, Mnichově, Drážďanech. To bylo fajn. Někde vzali výstavu i workshop, někde jen výstavu. Co čteš ty a Albert? Tak Albert Zimní bitvu od Mourlevata, já, mám toho víc, Milénium od Larssona, Všichni krásní koně od McCarthyho, od Robbinsna I na kovbojky padne smutek. Muzika. Zero 7, chodím na Struny podzimu, vždycky na Brada Mehldana, Orlowskyho. Divadlo. Mám ráda francouzský cirkus, jak byl na Letné, byla jsem nedávno párkrát v Dlouhé, to mě trochu zklamalo…Chodím na animované filmy, studovala jsem to, přirozeně se o ně dál zajímám. To mi stačí, Míšo, děkuji.

Views 2132 Back to top

Comments

Add comment

Name: *
Mail: *
Comment: *
Captcha: *
Captcha
8. červen 2010