Kdyby z člověka zmizela veškerá voda, scvrkne se asi na 30% své původní váhy. Někdo z nás pije vodu z kohoutku, jiný dává přednost té balené, a jestli se o to vůbec zajímáme, čteme na obalech její chemické složení, minerály a příměsi. Čím se ale málokdo z nás zabývá, je molekulární složení vody. Věděli jste, že voda k sobě váže molekuly různým způsobem podle toho, jak je s ní nakládáno?

Japonský badatel Dr. Masaru Emoto podrobil vodu důkladnému průzkumu a zjistil, že je-li s ní zacházeno s láskou, mluví-li se na ní laskavě, nebo se na ní působí krásnou klasickou hudbou, její molekuly vytváří pravidelné vazby, které se zmrazením změní v nádherné krystalky podobné sněhovým vločkám. Voda negativně ovlivňovaná vytváří naopak deformované nepravidelné shluky. Doktor Emoto testoval mnoho různých vlivů. Zjišťoval, co s vodou udělají běžne používané elektronické přístroje, modlitby, jaký vliv mají slova nahlas vyslovená, či jen napsaná na nádobce, klasická nebo např. death-metalová hudba, a další formy působení dobra a zla. Ohromující je zjištění, že znečištěná voda v řece pouhým požehnáním změní svou strukturu. Doktor Emoto to vysvětluje působením síly HADO. Hado je japonské slovo pro vlnu (pohyb, vibraci), kterým Emoto nazývá jev, který způsobuje, že se lidskou emocí mění struktura vody pozitivně či negativně, neboť na její atomy působí energie našeho vědomí. Výsledky práce Dr.Emota jsou snadno k dohledání, neboť byly už mnohokrát zdokumentovány.
 

V dokumentu Water – The Great Mystery (bohužel jen v angličtině), který mne k napsání tohoto článku inspiroval, a z něhož většinu informací čerpám, hovoří o vodě mnoho vědců, učenců a duchovních lidí z celého světa a jejich poznatky jsou fascinující. Já zmíním jen několik zlomků informací. Například běžná voda z kohoutku, podrobená všem očistným procesům a nešetrnému potrubnímu transportu do našich domácností, je sice chemicky čistá, ale jinak je téměř mrtvá. I tak vytváří krystaly, ty jsou ovšem značně zdeformované. A balená voda na tom prý není o nic lépe. Naopak obyčejná voda podávaná ze stříbrné nádoby vykazuje léčivé, dokonce antibiotické účinky.

A co mne nejvíc ohromilo a zároveň vyděsilo, je, že voda má mít také svou paměť. Vše, co ji v určitém prostředí ovlivňuje, zůstává ve vodě zapsáno a změní její vlastnosti, aniž by se to projevilo na chemickém složení. Reaguje jako nervový systém na veškeré změny a podněty. Pozitivně i negativně. A veškeré informace zůstávají ve vodě v různých lokalitách zachovány. Představa zachování veškerých informací z minulosti ve vodě, kterou ve věčném koloběhu všichni neustále přijímáme a vylučujeme, vede k úvahám, zda právě toto není ono v duchovní literatuře popisované spojení všeho se vším. Všichni jsme jedno. A voda toto propojení umožňuje.

Všichni učenci se v tomto dokumentu shodně vyjadřují, že pozitivním myšlením (modlitbou, mantrou, laskavým slovem) či negativním myšlením (strachem, zlobou, nenávistí) můžeme ovlivnit jakoukoli vodu-obsahující hmotu kolem sebe včetně nás samotných. Věda tu vlastně dává částečně za pravdu duchovnímu světu, v němž je vliv myšlenky na hmotu samozřejmostí. Jako jeden z příkladů uvádí rituální modlitby a žehnání jídlu, zakořeněné v tradicích mnoha náboženství rozličných kultur. Jaký vliv má tedy myšlenka na potraviny? Velmi zajímavý je pokus doktora Emota s rýží. Použil tři sklenice s rýží a vodou. Jedné celý měsíc děkoval, druhé nadával a tu třetí ignoroval. Ta první zůstala bílá a začala kvasit, druhá zčernala a třetí zplesnivěla. Dr.Emoto říká: „Když toto dokážou naše emoce s rýží, co potom udělají s našimi dětmi!“

Co tedy dělat, abychom pili kvalitnější vodu, nemáme-li pod okny právě čistý přírodní pramen? Pozitivně nabít vodu, aby vykazovala lepší kvalitu, by měl dokázat každý z nás. Klasickou hudbou, požehnáním, dobrým slovem. Taková voda je údajně mnohem „živější“, přináší více energie a zdraví. Můžete použít džbán, do kterého dáte vodu z kohoutku a prostě mu poděkujete, pustíte pěknou hudbu, popíšete ho slovy jako: „láska, štěstí, radost, zdraví, děkuji“ apod., nebo vše zkombinujete. Můžete popsat laskavými slovy i svoji sprchovou hadici nebo květináče. K zachování vlastností nabité vody přispívá, dáme-li ji zmrazit. Uchová si tak lépe svou strukturu i po rozmražení. Na webu najdete mnoho videí na toto téma i mnoho variant rýžového testu. „Takových už jsme viděli,“ řeknete si, „někdo nás tahá za nohu.“

Jsem stejně nedůvěřivá a tak jsem se dala do vlastního malého výzkumu. Pro začátek si ověřuji test s rýží. Dále jsem popsala krásnými slovy pár květináčů s povadlým obsahem, pouštím své vodě ve džbánku Chopina a Čajkovského, jen se sprchovou hadicí mám zatím problém. Už takhle se před členy rodiny stydím, když žehnám džbánku s vodou. Ještě aby se manžel podivoval nad počmáranou vodovodní baterií. Ale výzkum je výzkum. Je třeba brát ho vážně. Je to v mém životě poprvé, co jsem zatoužila po mikroskopu. Krystalky pouhým okem nespatřím, ale spokojím se i s efektem, který má, či nemá pozitivně „nabitá“ voda na mé květiny nebo na jídlo. Výsledky vám zatím dodat nemůžu, protože mé testování probíhá teprve pátý den. Kvašení a plesnivění mé rýže bude probíhat možná měsíc. Příště se můžete těšit na mé první výsledky a na mou osobní zkušenost s Diamantovou vodou, kterou jsem zažila před pěti lety.

Na vaše poznatky, názory a komentáře čekáme v diskuzi s názvem „Voda nad zlato“ na Facebooku.