První článek: Voda, myšlenka a mikroskop – klikni zde

Od 1. 2. 2011 jsem testovala vliv myšlenek a emocí na vodu, nebo objekty vodu obsahující podle teorií japonského doktora jménem Masaru Emoto. Kromě dvou květin jsem prověřovala 6 sklenic s rýží a vodou. Prvních pár dnů reagovala rýže rychle. V teple na polici v ložnici už během prvního týdne začala kvasit. To se ale nedalo vydržet. Zápach podobný zvratkům, který se z mého testovaného materiálu linul, mě donutil přesunout mou laboratoř do komory. Tam se ale celý proces téměř zastavil. Nevytápěná komora v mrazivých únorových dnech fungovala jako lednice. Byla jsem skeptická, když po třech týdnech byly výsledky celkem zanedbatelné. Rozhodně se nedaly srovnat s černáním a zelenáním rýže doktora Emota, viz zde. Přesto jsem vytrvala a dnes a denně chodila své rýži děkovat, nadávat, či vyznávat lásku.

Záměr: Snažila jsem se potvrdit či vyvrátit tvrzení, že myšlenky a emoce ovlivňují hmotu. Už se vám někdy stalo, že věc která byla nějak spojena s vaším bývalým partnerem, se po rozpadu vztahu zničila? Mně už mnohokrát. Jako by se na tom předmětu zobrazil konec lásky. Nechci se teď ale tolik zabývat vnějším projevem, mě zajímá naopak ten vnitřní. Jak myšlenkou a emocí ovlivňujeme nejen své okolí, ale především sami sebe, svůj život a své zdraví. Pokud voda s nenáviděnou rýží shnila, musí hnít i moje vnitřní voda, když se budu užírat negativními pocity. Můj pokus s rýží mě přesvědčil, že emoce na hmotu opravdu vliv mají, a proto své poznatky posílám dál.

Výsledky: 1) Pokus s květinami: 2 květiny v žalostném stavu, květináče popsány krásnými slovy, zaléváno pozitivně nabitou vodou, rozmluva s květinami.

Závěr: Pokus s květinami se mi tak docela nepovedl. Druhá květina se opravdu zázračně vzpamatovala, přestože od našeho přestěhování už přes rok skomírala, ale kdo ví, možná jen potřebovala častěji zalévat a více pozornosti, tu první jsem naopak doslova umořila přívalem vody. Výsledek 50:50, čili nedostačující.

2. Pokus s rýží: Syrová rýže přelitá vodou v otevřených nádobách, každý den 1× jsem každé sklenici zvlášť řekla jiné slovo podpořené emocí, nebo ji ignorovala. Výsledky po 50ti dnech:

1. „děkuji“ – zkvasila, zůstala bílá, jemný kyselý zápach
   
2. ignorována, ale popsána pozitivními slovy, – kalná, ale bílá, bez zápachu, bílý povlak, dojem mrtvé sterility – jako zamrzlý úsměv
   
3. „hajzle“ později jsem přitvrdila „idiote, neumíš se ani zkazit“ – v první polovině testu hnědla a kazila se, na závěr testu je ale jen o něco kalnější než č. 1, kyselý zápach, žádný výrazný negativní efekt nezpozorován (trochu se podezírám, že jsem k ní tajně pojala vřelý vztah a ta rýže mi ty nadávky nevěřila ;-)) 
   
4. úplná ignorace – voda zhnědla, rýže potažená hnědým povlakem, zápach zkažených vajec
   
5. „miluji tě“ – zkvasila, zůstala bílá, jemný kyselý zápach
   
6. „nesnáším tě“ – voda zhnědla, kalný, hnědý povlak, silný zápach zkažených vajec.
   

Závěr: Až na sklenici č. 3, od níž bych očekávala výraznější negativní projev, se rýže skutečně chovala v každém případě jinak a to v souladu s pozitivní či negativní myšlenkou. Teorie potvrzena!

Květina č. 1 vypadala už delší dobu smutně, po přesunutí z mrazu mezi okny do tepla bytu nevydržela. Častější zalévání jí asi dorazilo, uhnila.

Květina č. 2 z původních třech 60. centimetrových dřevnatých kmenů za poslední rok zachovala poslední pahýl s rok starým výhonkem, který se nijak nevyvíjel. Po proceduře vyrašily nové lístky v srdci výhonku. Ta asi naopak potřebovala vody více.

Seriál o vodě tímto nekončí, chystám pro vás další příspěvek, tentokrát o íránském doktorovi přezdívaném Batman, který zase zkoumal léčivé účinky obyčejné vody na lidský organismus, a stále vám ještě dlužím příspěvěk o Diamantové vodě. Máte se tedy na co těšit. R.L.