Vytvořila jednoduché, estetické a fungující písmo Comenia Script, které minulý měsíc začaly vyučovat desítky základních škol po republice. Přirovnání k souboji Davida a Goliáše tu není úplně od věci.

Co je vlastně špatné na tom starém písmu, které jsme se učili ve školách my? Například to, že ho v podobě, v jaké ho nás učili, skoro nepoužíváme. Nebo že je při běžném rychlém používání prakticky nečitelné. Na to, aby se zachovala čitelnost, se totiž musí co nejvěrněji „kopírovat“ předloha. Jenže je to je princip písma z 19. století a málokdo ho umí dneska psát přesně tak, jak má vypadat.

Proč je pro nás těžké psát tak, jak to má vypadat? Zřejmě proto, že v tom není svoboda, kterou každý v písmu potřebuje. Kromě toho chceme psát tak, jak je nám to pohodlné: píšeme rozvláčně, neudržujeme pravidelné spoje, mezery, nedotahujeme tvary písmen, působí to nečitelně a neúhledně. Ale písmo na způsobu krasopisu potřebuje k zachování čitelnosti co nejvěrnější napodobování. Dříve se na to hodně dbalo, a tím písmo zůstávalo čitelnějším. Také se psalo stylem „přítlaku“, pero se změnou tlaku měnilo tah na slabý a silný, což také u tohoto písma podporovalo čitelnost. To bylo před rokem 1932 před zrušením krasopisu. Dneska už na tom lidem tolik nezáleží a písmo je ve strašném stavu. Chceme „krasopis“, ale nedokážeme ho zvládnout a pracovat s ním. V dnešní době je nesmysl, aby se takhle někdo běžně vyjadřoval, pro naši dobu se takové písmo nehodí.

Myslíte, že dneska už není pro krasopisné písmo prostor? Můžeme jím vyplňovat složenky? Všimněte si na úředních formulářích poznámky, že je máte vyplňovat výhradně „hůlkovým“ písmem. Takže nejen, že je to písmo obtížné, nejen, že je v běžném používání prakticky nečitelné, ono se navíc nedá vždycky použít. Proč se ho tedy učit? Proč si to tak komplikovat, dávat tomu tolik času, když to jde jednodušeji a lépe? Píšeme minimálně, a co je absurdní – společnost po nás rukopisné písmo vůbec nevyžaduje, naopak všechno musí být hlavně rychle. Když se naše generace učila psát, neexistovaly počítače ani mobily a písmo se používalo možná více. Dneska už pro překomplikované písmo není důvod.

Od září se začalo vaše písmo používat na více než čtyřiceti školách, máte už nějaké reakce? Vím, že jsou nadšení mnozí rodiče i učitelé. Děti jsou schopné se toto písmo rychle naučit, ale vždycky záleží na učitelích a na tom, aby to nedělali proti svému přesvědčení. U Comenia Scriptu musí mít učitel trochu jiný přístup: není třeba učit děti kopírovat předlohu, ale vést je k tomu, aby objevily svůj rukopis, což je velký rozdíl.

Písmo se do škol již zavádí? Tento rok probíhá tzv. ověřování se školami, které o písmo projevily zájem. V některých školách se pro výuku rozhodli již dříve, nezávisle na ověřování. Samozřejmě někteří odpůrci kolem toho vytvořili paniku. Měli pocit, že snad přicházíme o nějaké důležité národní dědictví, a přitom nevědí, že původ stávajícího písma není český, pochází z Anglie (anglická tučná latinka) a už dávno nevypadá tak, jak by mělo. A někteří rodiče se zase bojí naučit děti něčemu novému, co se sami neučili, a to často z neznalosti toho, o čem nové psací písmo je a co přináší.

Proč? Z reakcí lidí si všímám, jak nutíme děti do něčeho, co jsme museli podstoupit i my, a to i přesto, že jsme to nedělali rádi. Z nějakého nepochopitelného důvodu chceme, aby to naše děti dělaly zrovna tak. Je to takový anachronizmus, který se stal generačním stereotypem. Přijde mi to stejné, jako když říkáme: „Mě rodiče bili, tobě taky pár facek neublíží.“ Nutíme děti učit se něco, co existuje jen ve své dokonalé formě, která je nepraktická a neužívá se. A přitom si děti psaní zjednodušují už na základní škole, dávají najevo, že potřebují jiný druh písma. Setkávám se často s laickým názorem, že nespojené písmo je znakem negramotnosti. Jenže kdyby tito „intelektuálové“ znali alespoň trochu historii a vývoj písma, věděli by, že nespojeným písmem se lidstvo vyjadřovalo od prvopočátků psaní až do 18. stol, a přitom měli lidé větší sociální vazby než dnes… Úplně spojené písmo vzniklo vývojem barokní estetiky, a mělo úplně jiný význam.

Ale rodiče pro svoje děti chtějí to lepší automaticky, ne? I mě překvapilo, že někteří ani nemají potřebu své děti před tím horším ochránit, když už si tím prošli sami. Je to zvláštní. Ale pak potkáte rodiče, kteří vám klidně řeknou: „Já jsem se to sice učil, ale nikdy jsem to nepotřeboval. Přál bych si, aby se moje dítě učilo to, co bude v životě potřebovat.“ Před takovými klobouk dolů.

Kdy vy sama píšete ručně? Během dne neustále, a také píšu dopisy.

Vy ještě dneska někomu píšete dopisy? Ano, a moc ráda. Dopisuji si s několika lidmi, vybírám si, jakým stylem písma dopis napíšu. Ale nezapomeňte, že já se písmem zabývám, studovala jsem ho a je to můj život.

Vámi navržené písmo Comenia Script se učí malé děti, dokázali by se ho naučit i dospělí? Určitě, mnoho dospělých se na mě v této souvislosti obrací.

Aby se znovu učili psát? Chtějí si zkultivovat svůj rukopis. Vadí jim, že píší nečitelně, rádi by se naučili písmo Comenia Script, které je jednoduché a podporuje čitelnost. Nebo by se chtěli věnovat písmu z estetického hlediska a nechtějí vycházet ze starého krasopisu. Takovým nabízím kaligrafickou formu Comenia Scriptu, která je vzhledově příjemná a elegantní.

Co konkrétně potřebuju k tomu, abych ze svého škrabopisu začala psát hezky Comenia Scriptem? Doporučila bych vám nejdřív jednodušší formu písma, například Comenia Script universal. Na webových stránkách comeniascript.cz najdete praktický manuál, který má přílohu pro nácvik psaní. Manuály jsou dva – u jednoho lze nacvičit „Comenia Script universal“ (které se nyní děti ve školách učí), u druhého lze nacvičit „Comenia Script A“ a jeho „kaligrafickou formu“.

Jak dlouho takové přeučení psaní trvá? Podle toho, jak intenzivně se mu věnujete, ale když budete třeba hodinku denně cvičit, můžete umět psát novým písmem klidně za měsíc nebo i dříve.

Jsme jako národ hodně unikátní v tom, jak píšeme? Vedle amerického nebo anglického rukopisu na nás působí naše písmo hodně zastarale. Každý národ má své konkrétní písmo, třeba hodně specifičtí jsou Portugalci. Ti mají takové sentimentální, zdobné písmo. My jsme asi nejvíc podobní Němcům a Rakušanům, protože i oni vycházeli z anglické tučné krasopisné latinky, která k nám v 18. století přišla. Typičtí jsme v tom, že máme asi nejvíc rádoby složitých krasopisných prvků v písmu. Ostatní národy už si písmo zjednodušily dříve, třeba před 100 lety jako anglosaské země.

Které části našeho písma jsou nejsložitější? Především písmena velké abecedy. Ta si zjednodušujeme nejčastěji. Víte například, jak třeba vypadá velké F, Y nebo G? Málokdo je dneska umí napsat správně a nikdo je vlastně nepoužívá. Problematické je také navazování písmen – spojujete je, takže byste měla psát jedno slovo v kuse od začátku až do konce. Jenže to pak děláte diakritiku až zpětně, což vede k tomu, že na háček nebo čárku zapomenete. A pokud děláte diakritiku už během psaní slova, nutně ho musíte rozpojit – proč tedy potom vůbec písmena zase napojovat?

Čekala jste, že váš návrh nového písma vyvolá panické reakce? Zajímavé je, že předčasné závěry si dělají lidé, kteří se s Comenia Scriptem vůbec neseznámili. Je to podle mě i trochu generační problém, lidé brání současné psací písmo, přestože ho sami neužívají a mají s ním problémy. Já vlastně nečekala nic. Nikomu ho nenutím, navrhla jsem ho především pro děti. Školy, které se do pilotního ověřování přihlásily, šly do toho dobrovolně. Jejich zájem vypovídá o tom, že s písmem je u nás asi problém a někteří mají chuť to řešit.

V čem vaše písmo konkrétně ulehčí dětem život? Už v těch tvarech samotných. Zjednodušená je nejen velká, ale i malá abeceda. Prakticky tam nejsou smyčky, které dětem nejdou, těžká pro ně je i jednotažnost slova. Možnost psát diakritiku hned a nečekat na dopsání slova, je pro ně taky moc důležitá. Děti se mohou naučit rychleji psát a zároveň také číst. A tím se pochopitelně vyvíjejí dopředu rychleji a nezdržují se nedůležitými věcmi. Výhodou je také to, že Comenia Script je podobné písmu, které děti čtou, jak tomu bylo dříve. Existovalo jedno písmo, které se četlo a také se jím psalo. Nyní se učíme dva systémy – jiné písmo ke čtení a jiné písmo ke psaní.

Jak se na našem písmu projevuje to, že ho moc nepoužíváme? Hlavně tím, že je nečitelné, neúhledné, při psaní vynecháváte písmena atd. Když dlouho nepíšete, „ztuhne“ vám ruka a psaní jde hůře. Pak je psaní na počítači pro mnoho lidí záchranou.

Proč je důležité, abychom aspoň někdy psali rukou? Je dobré udržovat psané písmo, alespoň minimálně. Ruka je náš nejlepší nástroj. Psaní je zručnost, kterou jsme se kdysi naučili a kterou, když nepoužíváme, postupně ztrácíme. Písmo může být ale i terapie. Tím, že děláte záznamy psacím písmem, lépe si srovnáte myšlenky, je to taková kultivace duše.

Psali bychom ručně víc, kdybychom používali jednodušší písmo? Někteří určitě ano. Je to jeden z důvodů, proč dneska lidé nepíšou. Píší neúhledně a nečitelně a stydí se za to, tak raději píší na počítači a maximálně se pod tím podepíší (samozřejmě nečitelně :-)).

Mají lidé ke svému písmu vztah? Vždycky máte k písmu vztah, je to jako k vašemu hlasu nebo vzhledu… Vzpomínám si, že jeden kaligraf v knize Rozhovory o písmu rukopisném přiznal, že svůj rukopis nesnášel, nebyl nikdy spokojený s jeho formou a dlouhou se v něm „hledal“. To se děje mnoha lidem. Kromě toho se v písmu odráží vaše nálada, ale i fyzická kondice. Píšete jinak, když jste unavená, než když máte naopak spoustu energie. A samozřejmě hodně záleží na tom, jaký máte psací nástroj. S dobrým perem nebo tužkou píšete raději, naopak propiska, která skoro nepíše vám vezme veškerou inspiraci…

Čím píšete vy? Nejraději měkkou obyčejnou tužkou nebo tenkým kaligrafickým pe­rem.

Co bude s vaším písmem a jeho zavedením do škol teď? Uvidíme, jaké budou výsledky ověřovací fáze. Já konkrétně mám před sebou přípravu písanek pro druhé ročníky…

Za rozhovor děkuje Jana Cíglerová

Balíček Comenia script universal www.lencova.eu