Autorky jsou se svou dědičnou ženskou rolí pozitivně ztotožněny a tato pozitivní identifikace udává i tón jejich tvorbě.

1. Kateřina Adamová (nar. 1977): VNÍMAVOST ŽENY V MIKROSVĚTĚ DOMOVA „… Od roku 2006 se mým daleko skromnějším tématem stala žena analyzující svou čerstvou trojroli milenky, manželky a matky a dokumentující svůj život jakési dobrovolné oběti domácího vykořisťování – detaily z prostředí domácnosti, za kterými je cítit jemné násilí a tíha lásky i strach ze společné budoucnosti. Vše se však odehrává naprosto dobrovolně, studuji své postavení bez jakékoli příměsi nátlakového feminismu.“

2. Eva del Risco Koupová (nar. 1978): ZÁŽITEK MATEŘSTVÍ A MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ Ve své tvorbě zpracovává témata rodinných, mezilidských vztahů a také živočišného rozměru mateřství, jehož součástí je i uvědomování si vlastní tělesnosti.

3. Jitka Géringová (nar. 1969): ARCHETYPÁLNOST ŽENSKÝCH ČINNOSTÍ Do své umělecké tvorby přenáší principy ženských činností. Nejedná se pouze o prastaré činnosti práce s textiliemi, praní, „vnitřní úklid“, vaření a pečení, práci s těstem, ale i zdobení sebe sama. Tyto ženské činnosti Géringová vnímá mýticky a rituálně , zároveň je v jejích dílech něco humorného, co nebere ženské práce „zcela vážně“.

4. Petra Pětiletá (nar. 1978): SEXUALITA V TĚLESNOSTI ŽENY A VE VZTAHU K MUŽI Tvorba Petry Pětileté je protkána především intimními tématy, jako jsou nahota, sex, každodenní péče o tělo, důvěrné milenecké rozhovory ad. Petra Pětiletá tyto intimní úkony obnažuje a vystavuje bez příkras na přímé denní světlo. Toto obnažení je neobyčejně autentické a plné emocionality.