Nejlepší meruňkovou dělával můj děda, který pocházel z Jižní Moravy. Jezdila jsem k němu každý rok na prázdniny. Děda choval králíky a slepice a pěstoval všechny druhy zeleniny a ovoce, dokonce i melouny. Dopoledne se staral o zahradu a já pomáhala a ujídala co se dalo: angrešt, rybíz, broskve, meruňky. Odpoledne jsme spolu jezdili k rybníku a po cestě domů jsme se stavili u pradědy, který byl zahradníkem, pěstoval květiny – hlavně narcisy, tulipány a gladioly…Děda mu vozíval každý den teplé jídlo. Rád a dobře vařil, a když přijeli naši, tak se udilo: ryby, masa, klobásky…a pak jeho nedělní svíčková, mňam. Vždycky jsem se u dědy pěkně spravila:). Nejlépe však dělal meruňkovou marmeládu, sladkou s kyselým nádechem a kousky meruňek. Bylo jí vždycky dost až do doby, kdy najednou došla…Je načase převzít marmeládovou štafetu. Tento recept je dobrý, ale budu se muset vypravit do Holásek pro originál. Osvěžím si tak prázdninové dětské vzpomínky… foto: Marc Brugger